Atlas zemí - Makedonie | Cestovní kancelář ERLI zájezdy Maďarsko, dovolená v Maďarsku, pobyty, termály

Makedonie

• Evropa

Makedonie - Republika Makedonija

Vnitrozemský stát na Balkánském poloostrově. Historická Makedonie je geograficky širší pojem a zahrnuje i území v dnešním Řecku a Bulharsku. Ve starověku byla součástí Makedonského království. V 6.-7. století byla osídlena slovanskými kmeny. Později se stala součástí Byzantské říše, Bulharské říše, Srbského království, od konce 14. století součástí Osmanské říše. Po Balkánských válkách 1912-13 bylo makedonské území rozděleno mezi Řecko, Bulharsko a Srbsko (zhruba dnešní Makedonie). Po roce 1918 se srbská část Makedonie stala součástí Království SHS (později Jugoslávie). Za 2. světové války byla část země obsazena Bulharskem, část byla součástí Velké Albánie. Roku 1944 obsadili Makedonii Němci a vyhlásili zde tzv. Makedonský stát, který existoval pouhé dva měsíce. Po obnovení Jugoslávie se po roce 1945 stala Makedonie svazovou republikou SFRJ. Po rozpadu Jugoslávie od roku 1991 nezávislý stát. Jeho diplomatické uznání bylo oddalováno díky obstrukci sousedního Řecka, které požadovalo změnu názvu a státních symbolů nového státu (kvůli hypotetickým územním požadavkům na řeckou Makedonii). Do OSN byla Makedonie přijata pod kuriózním názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie (1993). Země postupně směřuje k pluralitní demokracii (volby 1994) a tržní ekonomice, vedle dalších problémů se potýká i s albánskými separatisty (mj. 1992 vyhlášena Autonomní republika Ilirida), kteří usilují o spojení s kosovskými Albánci. Na jaře 1999 se do země navíc uchýlilo přes 100 000 uprchlíků z Kosova. Vzdor západní ekonomické pomoci způsobilo bombardování Srbska i uprchlíci zemi vážné potíže. V letech 2000-01 se dále zhoršily vztahy mezi Makedonci a albánskou menšinou, která zavedla zemi až na pokraj občanské války; za mezinárodního zprostředkování bylo uzavřeno křehké příměří, situace ale zůstává nadále nejistou, protože vláda odmítá přiznat Albáncům dohodnutou autonomii.

Horopis Makedonie má velmi členité území, rozdělené na dvě základní části údolím řeky Vardar, která odtéká na jih do Řecka a ústí do Egejského moře. Větší, západní část patří k soustavě Dinárského pohoří s nejvyššími vrcholy v oblasti pohoří Šar a planiny Vraca (nejvyšší vrchol Makedonie je Titov Vrv 2747 m) na hranicích s Kosovem. Na jih se tato pohoří svažují do nížiny okolo města Tetovo. Další pro turistiku využitelná pohoří jsou směrem na jih například pohoří Korab na hranicích s Albánií, Bistra nebo Stogovo. Jižní část okolo Ohridského jezera (Ohridsko ezero) je vyplněna nížinou okolo měst Struga a Ohrid (Ovče Polje). Mezi Ohridským a Prespanským jezerem je hradba pohoří Galičica. Na východ od Prespanského jezera je populární pohoří Baba (Pelister 2600), která směrem na východ přechází do nížiny Pelagonija okolo Bitoly. Centrální část Makedonie tvoří hvězdice pohoří s centrálním pásmem Jakupica (Solunska Glava 2540 m), od které vycházejí nižší pohoří Babuna, Suva Gora, Bukovica, Kruševo. Dran aj. Jižní část, na hranici s Řeckem tvoří menší hvězdicovité pohoří Kožuf a Nidže.Údolí řeky Vardar je tvořeno na severu nížinou okolo Skopje, dále si řeka razí cestu několika soutěskami (u města Veles, Demir Kapija - Železná vrata), které se střídají s dalšími nížinami ? Gradsko, Gevgelija). Východ je tvořen Thráckou soustavou s nižšími pásmy Bilino, Osogovska planina, Vlajina planina, Plačkovica, Ogražden aj. přerušované nížinami okolo města Kočani (údolí řeky Bregalnice) a Strumice (řeka Strumica)

Vodopis Hlavní páteří Makedonie je 420 km dlouhá řeka Vardar (řec. Axios), ústící do Egejského moře a odvodňující 80% teritoria země. největšími přítoky jsou z pravé strany Treska (ústí nad Skopje), Crna (soutok u Stobi), z levé strany Lepenec (z Jugoslávie, ústí těsně před Skopje) a Bregalnica (z východní části Makedonie, ústí nad Gradskem). Západní část teritoria je odvodňována řekou Crni Drin (odvodňuje asi 13% teritoria, vytéká u Strugy z Ohridského jezera), který v Albánii vytváří nejdelší albánskou řeku, vlévající se u Skadaru do Jaderského moře. Makedonie je bohatá na jezera, všechna s průzračnou vodou, která se stávají centry cestovního ruchu. Jedním z největších jezer na Balkáně je Ohridské jezero (348 km2, největší hloubka přibližně 287 m, hladina v nadmořské výšce 695 m). Makedonie se o něj dělí s Albánií a Řeckem. Druhým největším "makedonským mořem" je Prespanské jezero (274 km2, hloubka 54 m, nadm. výška 853 m) a je sdíleno ještě Řeckem. Třetím největším jezerem je Dorjanské jezero (43,1 mk2, hloubka 10 m, nadmořská výška 148 m)

V horách se nachází několik ples, ledovcových jezer a dále bylo na makedonském území vybudováno několik přehrad, největší Mavrovo jezero na západě země na řece Radika (okolo 25 km2, maximální hloubka 48 m, nadmořská výška 1233 m). dalšími jsou například přehrada Matka na Terska (nedaleko Skopje), Globočica a Debar na západě (v údolích řek Crni Drin a Radika), na jihu vodní dílo Tikveš na řece Crna nebo Kalimanci na řece Bregalnica na východě. Fauna a flóra Makedonie se nachází na pomezí středomořské a eurosibiřské vegetační zóny, což je příčinou bohatosti fauny i flóry. Středomořský pás se nachází v nížině Pelagonija a ve Vardarské nížině až do Skopje. Vzhledem k nadmořským výškám je zde i bohatá členitost výškových vegetačních pásů s bohatě zastoupenou vysokohorskou faunou a flórou. Lesy pokrývají 35% území, většinou listnatých. Přechodný vegetační stupeň vytváří řadu endemitů, nejvýraznější je například borovice rumelská okolo masívu Pelisteru v pohoří Baba. Fauna je nejzajímavější na horách, kde v západních částech žijí medvědi a vzácní rysi, na ostatních územích i lišky, vlci nebo divoké kozy. Bohatou flórou oplývají i řeky a jezera včetně vzácných pstruhů nebo úhořů. Ptactvo je zastoupeno asi 300 druhy se vzácnými orli nebo tetřevi (Korab, Šar), v nížinách u řek lze nalézt pelikány, volavky nebo husy